Solný důl Wieliczka je jednou z nejznámějších dolů na světě. Hlavní prostory pro turisty se nacházejí až 300 metrů pod zemí. Zpřístupněné části jsou přibližně 3,5 km dlouhé, což pokrývá pouze okolo 2 procenta celkové délky. Kvůli dlouhým chodbám na různých patrech celková vykopána délka dolu dosahuje ohromných 287 kilometrů. Většina dolu tedy není přístupná veřejnosti.
Obsah:
Proč navštívit solný důl Wieliczka?
Během návštěvy dolu si přijde na své mnoho typů turistů. Nejvíce turistů zde chodí právě kvůli obrovským podzemním síní. V největší přístupné síni vysoké více než 30 m dokonce vzlétl horkovzdušný balón.
Nachází se zde i podzemní jezero s křišťálově čistou vodou, ve kterém během jedné události jezdili windsurfeři. Jezero je krásně vysvietené a vede kolem něj vyvýšená trasa pro návštěvníky.
Jsou zde i sochy vytesané ze soli dosahující obrovské rozměry. V dole se oficiálně nachází výstava historie solného hornictví.
Solný důl Wieliczka je také místem různých akcí. Konají se zde například koncerty, diskotéky, gala-večery, představení, módní přehlídky nebo výstavy současného umění. Obrovské síně se za nemalý příplatek dají pronajmout na obrovské svatby, oslavy nebo business setkání.
Wieliczka má pro své nejdůležitější události originální skupinu dechové hudby. V dole má skupina sídlo, a hraje například při oslavách nebo pohřbech horníků.
Výhodou solného dolu je čistý vzduch, a proto je navštěvovaná pacienty s problémy dýchacích cest. Pro tyto lidi je zde také možnost speciální návštěvy, kdy zůstanou v dole během noci na přespání.
Každý rok navštíví důl asi 1 200 000 lidí. Mezi nejznámějších lidí kteří důl navštívili jsou například Fryderyk Chopin, Dmitri Mendeleyev, Bill Clinton, Jan Pavel II. nebo Mikuláš Koperník.
Historie dolu Wieliczka
Historie dolu Wieliczka sahá až do 13. století. Už v tomto období lidé začali kopat šachty do země kvůli těžbě soli.
Jak postupoval čas, do dolu se dostávali nové technologie, jako například mlýn na koňský pohon z Uherska. To samozřejmě umožňovalo dolu aby stále rostl, proto tu stále přibývaly nové šachty.
Během druhé světové války důl obsadili nacisté. Ti důl nadále využívaly na výrobu která zpočátku nebyla spojena s válkou. To se ale změnilo když zde bylo převezeno mnoho Židů z pracovních táborů. Ti zde měli v podzemí pracovat v továrně na munici a na jiné věci potřebné pro válku.
Tato výroba ale nikdy nezačala, protože byla důl osvobozena sovětskými vojsky. Po válce zde byly navráceny i mnohé stroje které Němci přemístili do svých dolů.
Později se důl stálá zajímavým bodem pro turismus, protože její obrovské chodby začaly být přetvářeny na nádherné síně pod zemí.
Od roku 1994 je důl označena jako jedno z polských národních muzeí. Bohužel, ceny soli během let výrazně klesly, a proto důl přestala být využívána na těžbu. Od roku 2007 se Wieliczka využívá už jen výhradně na turismus.
